Rising Polish

Yellow Block a jeho cesta do Polska.

Na první ročník Rising P.o.t. turnaje do městečka Opalenica, které během evropského fotbalového šampionátu 2012 bylo základnou portugalského týmu, vyrážel Yellow Block ve značně limitované sestavě osmi (devíti): Kačerr, Pirát, Filip, Vojta, Frnda, Vláďa, Miguel a Mates (a Lucka). Turnaj se odehrával v tréninkovém centru se spoustou hrišť a dalších rovných travnatých ploch, takže hřiště a tráva byla paráda. Ubytování ve škole taktéž dobré. Jestli budou chtít Uprising zvednout v budoucnu prestiž turnaje a počet účastnících se týmů, tak budou muset promyslet hlavně sprchy a stravování. Nicméně na první ročník a organizaci pro 21 teamů (15 open, 6 women) to zvládli organizátoři se ctí. Jo a cesta trvala neco k pěti hodinám, protože drogy polské jsou drogy polské.

V sobotu ráno nastupujeme za studeného počasí (pod mrakem, zima, vítr, přes den sem tam déšť) do prvního zápasu proti polským KrakUF, kteří nás početně převažují asi dvakrát. Naštěstí skills jsou na naší straně a snadná výhra tuším 15:3. Druhý zápas proti pořádajícím Uprising je již jiný level. Zase jich je dvakrát víc než nás a kluci polský jezdí jak motorový myši, útočné a obranné layouty, rychlá hra dopředu. Zahráli jsme poměrně dobrý zápas a vyrovnou partii, zápas skončil 9:12. Třetí zápas skupiny je proti Foreign Legion, švédskému týmu složenému z “imigrantů” (většinou němečtí hráči). FL nehráli špatně, možná působili trochu nesehraně, nicméně na náš konzervativní, síly šetřící styl neměli a vyhráli jsme 14:10. Skončili jsme tak druzí v A skupině a čekal nás křížový zápas s prvním z D skupiny, Flow Wratislav. Zase bylo kluků polských dvakrát víc a čekal nás už čtvrtý hodinový zápas v osmi/devíti. Průběh si nevybavuju. Skore si nepamatuju. Vítězství. univerzální bod??

V neděli už tedy zbývá “jen” semifinále a zápas o umístění. Osud rozhodl, že i finále jsme si zahráli s běloruským x3. Nepříjemný do těla hrající tým, který měl problém s hostováním Lucky, což jim ona málem oplatila callahanem. Průběh si nevybavuju. Skore si nepamatuju. Vítězství. A tak jsme ve finále. Otázka je, co by se stalo, kdybychom hráli semifinále s Vorai Ultimate, litevskými open mistry. Zajímavý D’n’huck (‘n’D) hrající tým, skvělý atleti a skokani. Až se v tomhle koutě Evropy zaměří ještě na nějakou taktiku… Můj osobní pocit je, že by to bylo o třetí místo.

Finále proti Uprising. Očekáváme těžký zápas, protože je jich víc, jsou fakt motivovaní a chtějí vyhrát. Já jim to ještě na začátku ulehčím, když dropnu pull. Ale postupně hru srovnáváme, proměňujeme útoky a sem tam ubráníme. Nakonec vyrovnané skóre 10:13 a druhé místo.

Co říct na konec? Zajímavý první ročník, na který je lepší přijet s velkým týmem, protože ostatní týmy velké budou. Slibná budoucnost, kdy organizátoři slibují pro příští ročník víc a lepší týmy.

Autor: Vláďa

Poznámka: Turnajová party v klubu ve **** hotelu byla řekněme zvláštní. Golden i negolden mládež a stáří z blízkého i vzdáleného okolí Opalenice bylo tam. Kožené bundičky, kravatky, krajky a lesklé leginy. Uff.

Poznámka Vláďa: Doufám, že YB bude mít příští rok spot jistý, protože já bych se do Polska podíval rád bez horečky a zánětu dutin.

Velká galerie na FB stránkách RPOT 2013